Činnost základní školy
Výletování
Nebyl by to konec školního roku bez pořádného výletu. Tentokrát jsem se vydali na překrásný hrad Bouzov a do Javoříčských jeskyní. Cesta autobusem nebyla zase až tak dlouhá. Na hradě na nás čekali moc milí a příjemní průvodci a samozřejmě nechybělo ani nakupování suvenýrů a výborná francouzská zmrzlina na hradním nádvoří. Odsud jsme se vydali do jeskyní. Nejprve se nám moc nezdálo těch 7 stupňů Celsia, které nás praštily do nosu, ale po vstoupení do obrovského dómu plného stalagmitů, stalaktitů a stalagnátů nás to rychle přešlo a kochali jsme se pohledem na krásné krápníky. Sotva jsme se zahřáli, došli jsme pěšky do Javoříčka, kde nás zlákalo dětské hřiště – no a nebyli bychom to my, kdybychom ho nevyzkoušeli. Počasí nám přálo, nezmokli jsme a v pořádku se všichni vrátili domů – do Víru.
Cyklistou – bezpečně?…
… tak to byl název pondělního výukového projektu, který byl zaměřený na dopravní výchovu. Byl složen z několika částí. Nejprve jsme diskutovali, dělili se na věkově smíšené skupiny a pracovali s myšlenkovou mapou. Na připravených stanovištích jsme procvičovali, opakovali a získávali nové informace o:
- první pomoci – ošetření oděrek a drobných poranění jsme si vyzkoušeli i prakticky, zkusili si „tlakový obvaz“ a stabilizovanou polohu, zopakovali si tísňová čísla a jak máme postupovat v případě nutnosti
- povinné výbavě kola – bavili jsme se o povinné výbavě kola, a to nejen česky, ale také anglicky, vše jsme si ukázali a popsali na opravdovém příkladě správně vybaveného kola
- nebezpečích, která na nás číhají v našem okolí – na fotografiích z naší obce jsme se snažili objevit nebezpečí, která na nás mohou čekat nejen jako na chodce, ale i cyklisty. Diskutovali jsme o tom, jak jim předcházet a správně je řešit.
- dopravních značkách a pravidlech – dozvěděli jsme se, jak se značky rozdělují, co nám která říká a proč jsou vůbec důležité
- tom, jak se chovat jako cyklista – poslední blok nás seznámil s pravidly silničního provozu, dozvěděli jsme se, kdy můžeme sami jezdit na silnici a jak se při tom chovat, abychom předešli problémům
Samozřejmě nesměla chybět spanilá jízda zručnosti a závěrečný test. Připadali jsme si jako v autoškole a když nám paní učitelka rozdala řidičské průkazy na koloběžku, docela nás to pobavilo.
Skutečné dárky
I v letošním školním roce jsme sbírali pomerančovou, mandarinkovou a citronovou kůru. Tu jsme potom vyměnili za peníze, za které jsme nakoupili „skutečné dárky“ těm, kteří je ocení a potřebují. Ti z nás, jenž posbírali největší množství kůry, byli také po zásluze odměněni.
Florbalový turnaj
V pátek (23. 6. 2017) byla naše škola plná nejen nových žáků, ale i paní učitelek. Jak je již tradicí, pořádali jsme florbalový turnaj, kterého se zúčastnily školy z okolí. Naše tělocvična není sice veliká, ale odehrálo se v ní celkem devět napínavých utkání ve dvou skupinách – straší žáci a mladší žáci. Přestože to bylo přátelské utkání, určitá rivalita nás hnala k co nejlepším výkonům a získání putovního poháru. A jak to nakonec dopadlo? Ve skupině mladších žáků se na prvním místě umístilo družstvo z Písečného, druzí jsme skončili my a třetí příčku obsadila ZŠ Rovečné. Starší žáci se také předvedli v tom nejlepším světle a krásné čtvrté místo vybojovala ZŠ Písečné, na třetím místě byla ZŠ Dalečín, pomyslnou stříbrnou příčku obsadilo družstvo ze ZŠ Rovečné a první místo patřilo…. no hádejte komu? NÁM! Putovní pohár tedy tentokrát necestoval nikam daleko a zdobí naši poličku cti ve školní družině.
Akademie lesníků- pokračování
Na podzim jsme společně se školou zahájili Akademii lesníků, na kterou volně navazoval čtvrteční průzkumný výlet do lesa. Děti dopodrobna pozorovaly les, vyhledávaly jeho živé i neživé součásti a učily se, jak se v lese chovat. V menších skupinkách společně sbíraly vzorky a zkoumaly je zraky průzkumníka lesa. Po úspěšném vyhledání a odebrání vzorků pak mladí lesníci získali Průkaz lesníka potvrzující jejich znalosti a zkušenosti, které v akademii získali. Kvalitu jejich práce a nasbíraných vzorků můžete zhodnotit sami- průzkumnické tašky se vzorky jsou vystaveny v šatně MŠ.
Voda voděnka
Člověk by neřekl, co má voda všechno na svědomí, v jaké podobě se ukrývá a kde všude ji můžeme najít. V hodinách jsme se ji snažili prozkoumat. Ohřívali jsme ji, až se vypařila, dělali z ní led a zase ho rozpouštěli, vytvořili jsme si umělou krajinu s jezírkem a dívali se, jak probíhá koloběh vody, dokonce nám i zapršelo, už také víme, jak se dostává voda k nám do domu, co je to filtrace a usazování a také víme, že nejde jen tak vodu vypustit zpátky do přírody. Nakonec jsme se seznámili i s vodními živočichy a dokonce jsme si jednoho odnesli i domů 🙂
Dobyli jsme Prahu!
My, páťáci, jsme 14. 6. jeli do Prahy. Brzy ráno jsme nasedli do autobusu a jeli do Žďáru nad Sázavou a ze Žďáru vlakem do Prahy. Cesta byla hodně dlouhá. Asi dvě hodiny. Potom jsme vystoupili na hlavním nádraží v Praze. Viděli jsme Pražský hrad, Petřín, Národní divadlo, také jsme šli po Karlově mostě a hned potom na šlapadla. Nejlepší zážitek byl, jak jsme předjeli Bena, Matěje, Eldu a paní ředitelku, protože jim teklo do lodi. Potom jsme šli do nákupního centra a tam jsme si koupili pití. Když jsme jeli zpátky, tak jsme měli skoro hodinu zpoždění. Ale nakonec jsme se přece jen vrátili domů – do Víru.
(žákyně 5. ročníku, ZŠ a MŠ Vír)
„Let us speak together“
Učíte se anglicky a máte stále pocit, že se stydíte promluvit? Obavy z toho, že uděláte mnoho chyb a budete před rodilým mluvčím vypadat „hloupě?“
I my se už nějaký čas snažíme naučit se a zapamatovat si anglická slovíčka a základní fráze. Ale, zvládáme je i prakticky použít? Stydíme se? Nestydíme?
Odpověď na všechny tyto otázky nám přinesl včerejší projekt „Let us speak together“, díky kterému jsme měli možnost nejen zjistit a uvědomit si, jak na tom vlastně s angličtinou jsme, ale také jsme dostali šanci komunikovat s rodilým mluvčím, a to se nestává zase tak často. Aby těch návštěv v jeden den nebylo málo, naše pozvání přijala i paní Alena Soukalová, která společně s paní učitelkou připravila a zrealizovala v pátém ročníku část projektu za využití metody CLIL (Content and Language Integrated Learning). Ta byla zaměřena na „healthy lifestyle“ a společně jsme si odpověděli (samozřejmě anglicky) na to, jak na tom s tím zdravým životním stylem vlastně jsme.
Uvědomili jsme si, že chyba neznamená neporozumět druhé osobě, a že základem k tomu, abychom se „rozmluvili“ a byli stále lepší a lepší, je hlavně dát stranou ostych, strach a obavy.
Poděkování patří paní Aleně Soukalové, za asistenci při projektu, a panu Josephu Gaze za ochotu přijet a strávit s námi dopoledne.
THANK YOU VERY MUCH AND HOPE TO SPEAK TOGETHER AGAIN!
Odznaky a medaile
Objevili jste někdy nějaký poklad? Zajímalo vás, o co vlastně vůbec jde a měli jste chuť se tím více probádat a propátrat? Na půdě jednoho ze žáků 4. ročníku se ukrývaly staré odznaky a medaile. Společně s maminkou se pátrali po jejich významu. Díky tomu se dnes třeťáci a čtvrťáci seznámili s kouskem naší historie a mohli si vzít do ruky např. bronzovou medaili za statečnost, jubilejní medaili střeleckého festivalu z roku 1898, služební odznak III. třídy za 6 let aktivní vojenské služby, pamětní bronzovou medaili „SIGNUM MEMORIAL“ nebo odznak přístřežné stráže. Dozvěděli jsme se o nich také mnoho zajímavých informací. Děkujeme =)
Slavili jsme na „Jitřence“
Kdo že to měl 1. 6. svátek? No přece MY – děti! Společně s našimi učitelkami a paní školnicí jsme ho trávili v Autocampu Na Kopci, kam nás pozvali Peter, Rob a Aniek. A abyste věděli, že jsme sice slavili, ale ani trochu se neulívali, připravili jsme pro vás takovou malou reportáž z celého dne.
Ráno jsme vyrazili pěšky do autocampu. Sluníčko nám svítilo na cestu a my se mohli v klidu kochat přírodou… Cestou se občas ozvalo: „10, 9, 8, …“, což znamenalo rychle se schovat. Také se na nás během cesty věšely kolíčky, které jsme museli objevit a rychle se jich zbavit a připnout je na někoho jiného. Na ty z nás, kterým kolíčky zůstaly, čekal tajný, nečekaný a zákeřný úkol. Těsně před cílem nás čekalo první odvážné dobrodružství. Tím bylo přebrodění se přes místní říčku Bystřici. Ti nejotužilejší to vzali po svých a pro ostatní bylo připraveno speciální plavidlo.
Po cestě nám vyhládlo, tak jsme navštívili místní restauraci. MENU bylo pestré a bohaté, i velcí jedlíci si přišli na své. K dispozici nám byla i místní „zmrzlinárna“ a „bufík“ =)
Všechno, co jsme snědli, se muselo zase vyběhat. Proto jsme vyzkoušeli vše, co nám kemp nabízí. Zahráli jsme si fotbal a přehazovanou, zajezdili si na speciálních strojích – „sketlerech“, vyskákali se na trampolíně, točili na kolotoči a ani prolézačky a houpačky si od nás moc neodpočinuly.
Kemp se na chvíli proměnil na stadion plný sportovních stanovišť. Na krk jsme dostali „peněženku“, do které jsme za splněné úkoly dostávali speciální výplatu, kterou jsme na závěr pomocí směnného obchodu vyměnili za sladké zboží od kupců.
Den utekl ani nevíme jak a přiblížil se náš odjezd. Ještě tu ale byl ten tajný úkol za kolíčky! Protože naši hostitelé pochází z Holandska, tak musel být úkol (jak jinak než) holandský – zkoušeli jste někdy číst pohádku v jazyce, který je pro vás tabu? Né? Tak to vyzkoušejte, je to docela legrace.
Ještě jsme se trochu vyřádili a vydali se na autobus.
Celý den byl plný sluníčka, pohybu a legrace.
Poděkování patří Aniek, Robovi a Peterovi za pozvání, stravu, přístřeší a především za jejich vlídné přijetí a péči.
